Jak nepromarnit život, aneb štěstí nečeká

Ptáš se sám sebe, jak nepromarnit svůj život? Jak využít svůj život naplno?

Myslím, že v životě jde především o to užívat si všechno, co se právě děje. Žít v přítomném okamžiku, a to i tehdy, pokud není všechno dokonalé.

K tomu je potřeba najít správnou harmonii a balanc mezi užíváním si a dosahováním svých cílů. Pokud tě navíc i samotný proces dosahování vlastních cílů baví, tak už není co řešit. 🙂

Ne vždycky je to ale všechno tak snadné. Někdo třeba nemá motivaci se o něco snažit. Co s tím se můžeš dočíst v článku jak sám sebe lépe motivovat.

Pak jsou tu lidé, kteří mají motivace víc než dost, ale jen se bezmyšlenkovitě honí za naplňováním svých snů, aniž by prožívali radost.

A tak se dnes můžeš dozvědět více o tom, jak svůj život využít naplno. A jak změnit nastavení své mysli tak, aby tvá motivace byla účinná a nevedla pouze k vyhoření a frustraci.

Zaměř se na proces, ne na výsledek

Dnešní společnost je silně zaměřená na výsledky, a nikoliv na proces, který k těmto výsledkům vede. Ideálně bychom chtěli mít všechno teď hned.

Toto celosvětově rozšířené vnímání lidem hodně škodí, protože je nutí hnát se od cíle k cíli a nebýt nikdy spokojený s tím, co mají.

Vždycky je něco víc, čeho můžeme dosáhnout, lepší auto, větší dům, hezčí a mladší partner, vyšší výdělek. V podstatě nikdy nemáme dost.

Je to i výsledek naší schopnosti rychlé adaptace, které je náš mozek schopný. Dříve byla schopnost adaptace zcela zásadní pro přežití, v dnešní době ale může zkomplikovat život.

Proto je potřeba se začít vědomě soustředit na proces, a neřešit tolik výsledek/ cíl.

Jak změnit své vnímání

Začni si samotný proces více užívat a přestaň se trápit tím, že to, po čem toužíš, zatím ještě nemáš. Jak to udělat? Změň úhel svého pohledu a vnímání.

To, jak věci vnímáme a přemýšlíme o nich, zásadní způsobem ovlivňuje náš život.

Každý zná příklad s tím, že někdo vidí sklenici poloplnou a někdo poloprázdnou.

Pokud se nad tímto příkladem zamyslíš, reálná skutečnost je taková, že voda naplňuje polovinu sklenice. Jeden člověk vnímá prázdnou polovinu sklenice, a interpretuje situaci jako „poloprázdná“. Druhý klade důraz na část sklenice, která je stále plná a situaci interpretuje jako „poloplná“.

Proč je tak zásadní, jakým způsobem vnímáš, jestli je sklenice poloplná nebo poloprázdná? Protože způsob interpretace dané situace- která je stále stejná, ovlivňuje pocity, které z dané situace máme.

Pokud vidíš sklenici jako poloplnou, máš dobrý pocit, že ti ještě celá polovina zbývá a nemáš pocit nedostatku. Pokud však sklenici vidíš jako poloprázdnou, cítíš, že voda ubývá, cítíš nedostatek a máš špatné pocity.

Ještě jednou se nad tím zamysli- výchozí situace je stejná, ale jeden člověk z ní má špatné pocity a druhý dobré.

Změň to, na co se soustředíš

A stejně tak můžeš i ty změnit způsob svého vnímaní co se týče naplňování cílů.

Lidé mají totiž často takové nastavení mysli, že nemohou být šťastní, dokud daného cíle nebo snu nedosáhnou.

Prožívají své dny plní nespokojenosti a frustrace, že jezdí starým autem namísto novým, že bydlí v ošklivém bytě namísto v krásném, že vydělávají málo peněz namísto hodně.

Lidé se zaměřují na to, co nemají, místo na to, co už mají.

To je ale zásadní chyba ze dvou důvodu.

Cítíme se věčně neuspokojení a nešťastní.
Tím, že myslím a soustředím se na nedostatek, přitahuji si do svého života ještě více nedostatku. Více o tomto jevu si můžeš přečíst tady.

První odpovědí na to, jak nepromarnit svůj život, je soustřeď se na to, co už v tvém životě funguje a čeho už jsi dosáhl, a ne na to, co zatím ještě nemáš.

Podmínky pro štěstí

Problém číslo dvě: kvůli tomu, že lidé mají pocit, že nemůžou být šťastní, dokud nemají to, po čem touží, si kladou pro své štěstí mnoho podmínek.

Podmínky jako: Budu šťastný jen když…

budu mít nové hezké auto,
na mě šéf bude hodný,
se mi kamarádka omluví,
moje dítě půjde na vysokou školu,
budu mít skvělého partnera.

Dokážeme toho vymyslet opravdu hodně. 🙂

Lidé čekají na štěstí, až…

Na stejném principu funguje slovíčko až. V podstatě jsou to jen další podmínky pro štěstí.

Budu šťastný až… se dostanu na vysokou, až si najdu partnera, až dostavíme barák, až se vezmeme, až se nám narodí dítě, až to dítě vyroste a vypadne z domu, až se rozvedu, až budu v důchodě…

Zní ti to povědomě?

Pravdou je, že jestli budeš takhle stále na něco čekat, tak nebudeš šťastný nejspíš nikdy. Na konci života se ohlédneš a budeš se mlátit do hlavy, že jsi celý život promeškal čekáním na něco, namísto aby sis užíval každou tu chvíli pro její vlastní krásu.

Druhou odpovědí na otázku, jak nepromarnit svůj život, je naučit se být šťastný už teď. Užívat si každý den se vším, co tě potká. A mezitím pracovat na svých snech a cílech.

Jak změnit svou motivaci z výsledků na proces

Je skvělé mít svoje sny a cíle, na kterých může člověk pracovat, a které ho pohání dopředu. Existuje však ještě jedna vhodnější forma motivace, která kombinuje sny a cíle, a přitom se při ní člověk vyhne adaptaci, frustraci a pocitu vyhoření.

Je to forma motivace, kdy se nemotivuješ dosažením určitých cílů, ale životní cestou.

A to je právě ten přesun od zaměření na cíle k zaměření na proces, který člověk ke štěstí a pocitu naplnění potřebuje.

Jak to funguje?

V minulém článku tě řada otázek měla inspirovat k vytvoření vize tvého života. Měl sis vytvořit obrázek nejen tvého lifestylu, ale především sis měl ujasnit, do čeho chceš investovat tvůj život.

Každý z nás potřebuje něco, do čeho bude investovat svůj čas, který mu byl dán na tomto světě. Nikdo z nás nebyl poslán s konkrétním posláním, a stejně tak život samotný nemá žádný konkrétní smysl.

Jediným smyslem života je si život užívat, zkoumat ho ve všech jeho aspektech a rozmanitosti a trávit svůj čas něčím, co tobě osobně dává smysl.

Pokud žiješ pro nějakou svoji vizi, budeš mnohem šťastnější, než kdybys žil pro naplňování cílů.

Motivace cestou vs. motivace cíli

Rozdíl je v tom, že při dosahování cílů jsi šťastný pouze ve chvíli, kdy cíle dosáhneš a krátce po jeho dosažení, než se mozek na cíl adaptuje a štěstí vyprchá. Pokud však žiješ pro naplňování své vize, můžeš být šťastný každým dnem, protože naplňování vize je celoživotní cesta.

Můžeš si pro svou životní cestu stanovit určité milníky, kterých bys chtěl dosáhnout. Pomocí milníků se budeš utvrzovat, že jsi stále na té správné cestě a kráčíš správným směrem.

Rozdíl mezi milníkem a cílem je, že cíl naplňuješ pro něj samotný, ale milník je pouze pomůcka, jak zůstat na správní cestě.

Naplňování tvé vize tě bude uspokojovat, protože při ní budeš dělat činnosti, které tě baví, a pokud budeš muset náhodou dělat i činnosti, které tě tolik nebaví, budeš mít aspoň hodně dobrý důvod, proč se překonat.

Často se setkávám s tím, že lidé ve svých dvaceti, třiceti, čtyřiceti nebo ani padesáti letech nemají jasnou představu o tom, do čeho chtějí svůj život investovat.

Jsou lidé, kteří již od základní nebo střední školy ví, že chtějí být doktory, umělci, právníky, ajťáky, truhláři a podobně. Spousta z nás ale tak jasnou představu nemá, a tak se v životě řídíme tím, co vypadá výdělečně, co má dobrý společenský status nebo co nám poradí rodiče.

Nevíme, jak v sobě skryté talenty objevit, jak si svou vizi vytvořit, a často nás ani nenapadne, že se o něco takového vlastně máme pokoušet. Pokud v sobě však objevíš to, co pro tebe má skutečný význam a začneš na tom pracovat, uvidíš, že tvůj život bude úplně jinak zaplaven radostí a pocitem smysluplnosti.

Jestli tápeš v tom, čemu by ses měl věnovat, a chtěl bys to v sobě objevit, další článek je přesně pro tebe.