Každý den nás napadá několik desítek tisíc myšlenek. Většina z nich přichází a odchází zcela nekontrolovaně. Věděl jsi ale, že naše myšlenky zásadním způsobem ovlivňují náš život? V tomto článku se můžeš dočíst proč tomu tak je a jak myšlenky vlastně fungují.
Než se pustíš do čtení tohoto článku, ujisti se, že tě nic nebude rušit, a že článek dočteš až do konce. Tento článek má potenciál změnit tvůj život, pokud z něho vyčerpáš maximum. Není ani od věci se ke článku v následujících týdnech opakovaně vrátit a přemýšlet o něm.
A teď už přišel čas, abych ti řekla můj oblíbený příběh.
Jednoho dne se na farmu, kde žil starý farmář se svým synem, zatoulala mladá silná kobyla. Protože kobyla nikomu nepatřila, farmář se rozhodl, že si ji nechají. Všichni sousedé z vesnice se seběhly a obdivovaly mladou klisnu. „Vy máte ale štěstí!“ říkali. Farmář však jen pokrčil rameny a odvětil: „štěstí nebo smůla, kdo ví.“
Za pár dní se jeho syn rozhodl kobylu projezdit. Během svižné jízdy však z jejího hřbetu spadl a zlomil si obě nohy. Všichni sousedé se seběhli k farmářovi domů a začali syna litovat. „Vy máte ale smůlu!“ lámali rukama babičky z vesnice. Starý farmář jen pokrčil rameny a řekl: „štěstí nebo smůla, kdo ví.“
V zemi o měsíc později vypukla válka. Krajem táhl pluk vojáku a z každé vesnice odvedli všechny mladé muže. Farmářův syn jim se dvěma zlomenýma nohama však nebyl nic platný, a tak ho nechali doma. Ženy z vesnice plakaly pro své muže a říkali farmáři „vy máte ale štěstí!“. Farmář však jen odpověděl: „štěstí nebo smůla, kdo ví.“
Lidé mají tendenci si o všech lidech, věcech a událostech ihned udělat názor. Rozdělují věci na dobré a špatné, věci, které mají rádi a které nemají rádi.
Když věci vyhodnotíme a uděláme si o nich názor, dává nám to pocit jistoty. Dává nám to pocit, že svět známe a víme, jak to v něm funguje.
Málo kdy jsme proto ochotní svůj názor měnit. Obvykle už jen jedeme v zajetých kolejích svého myšlení. A tím si připravujeme spoustu trápení sami pro sebe.
V článku Jak nepromarnit život, aneb štěstí nečeká (pokud jsi nečetl, doporučuju přečíst), jsme se bavili o tom, jak dva lidé mohou stejnou situaci vnímat zcela odlišně.
Někdo vidí sklenici jako poloplnou a někdo jako poloprázdnou. Ten s poloplnou sklenicí je šťastný, že ještě polovinu má. Ten s poloprázdnou sklenicí je nešťastný, že už o polovinu sklenice přišel.
Co to znamená? Situace je stále stejná, ale jeden z ní má dobrý a druhý špatný pocit. Každý totiž interpretujeme danou situaci jinak.
Příklad ze života: Rozchod, vyhazov, ztráta… tyto věci hodnotíme negativně.
Co když ale vyhazov bude impulzem pro vlastní podnikání nebo lepší pracovní nabídku? Pokud se na vyhazov budu dívat, jako na něco negativního, budu se kvůli tomu trápit. Pokud se na to však budu dívat jako na výzvu a možnost ještě více zlepšit svůj život, i když to krátkodobě bude třeba náročné období, dá mi to naopak motivaci a chuť se snažit.
Občas se tedy vyplatí změnit způsob, jakým věci vnímáme a jak je hodnotíme.
Poznatek první: O stejné situaci je možné vytvořit si různé myšlenky.
Denně má člověk 60 000 – 80 000 myšlenek, tedy něco mezi 2 500 – 3 300 myšlenek během jedné hodiny. Řada myšlenek proběhne na podvědomé úrovni, nebo tak rychle, že si je ani nestihneme uvědomit.
Všechny myšlenky můžeme rozdělit do dvou základních skupin.
Často si tedy nejsme vědomi toho, jaké všechny myšlenky nám probíhají hlavou. S jistotou však můžeme, říct, jestli jsme právě měli myšlenky pro nás příjemné nebo nepříjemné, podle toho, jak se cítíme.
O kvalitě našeho života proto rozhodují naše myšlenky.
Vraťme se k příkladu s poloprázdnou a poloplnou sklenicí. Už víme, že i když je situace stále stejná, ale jeden z ní má dobrý a druhý špatný pocit.
Co to znamená? Když změníme to, jak situaci interpretujeme, můžeme změnit to, jak se ohledně ní cítíme.
Svými myšlenkami tedy ovlivňujeme to, jak se cítíme.
Poznatek druhý: Myšlenky ovlivňují to, jak se cítíme.
Myšlenky a emoce nejsou nic hmatatelného, přesto existují, protože je možné zachytit a měřit pomocí přístrojů. Jakou formu tedy myšlenky a emoce mají, když nejsou hmatatelné, ale lze je zachytit?
Myšlenky a emoce mají formu energie a mají určitou frekvenci.
V příštím článku si vše vysvětlíme z více vědeckého hlediska, dnes chci především vysvětlit, jak myšlenky ovlivňují život. Prozatím tedy berme jako fakt, že myšlenky a emoce jsou energie a mají frekvenci.
Pokud mám myšlenky a emoce o určité frekvenci, pak vysílám tuto frekvenci do vnějšího světa. Stejně tak ostatní lidé vysílají na základě svých myšlenek a emocí určité frekvence do vnějšího světa.
Frekvence, kterou jsou stejné nebo hodně podobné se k sobě přitahují.
Proto si budu do života vždy přitahovat lidi, kteří mají myšlenky a emoce na podobné frekvenci, jako jsou ty moje. Přitahuji si podobně „laděné“ lidi, lidi, se kterými máme podobné myšlenky. A zažíváme podobné emoce. Jak se říká, vrána k vráně sedá. 🙂
Myšlenky a emoce nejsou jediná věc na světě, co má frekvenci. Všechny věci ve vnějším světě mají určitou energii na určité frekvenci. Frekvence našich myšlenek a emocí k sobě tak bude přitahovat i hmotné věci, které mají podobnou frekvenci.
Události, které se v našem životě odehrají, v nás vyvolávají určité myšlenky a pocity. Aby vesmír zachoval rovnováhu, bude nám do života přinášet takové události, díky kterým budeme mít myšlenky a emoce na stejné frekvenci, jako máme teď.
Je to jednoduchý zákon- frekvence, kterou pomocí myšlenek a emocí do světa vyšlu, se mi také vrátí. V podobě lidí, věcí a událostí.
Poznatek třetí: Myšlenky (a emoce) ovlivňují lidi, věci a události, které v životě máme.
Naštěstí, zdaleka ne všechny naše myšlenky, které nám v hlavě proběhnou, se pak také realizují. Umíš si představit, kdyby to takhle fungovalo? Představil by sis slona a najednou by se před tebou objevil.
Vesmír věděl, co dělá a nastavil pojistku. Ve chvíli, kdy pochopíš, jak tato pojistka funguje, budeš schopný do svého života přitáhnout cokoliv, co budeš chtít. Jsi připravený?
Tou pojistkou je, že se realizují jen dva typy myšlenek.
Pokud máme myšlenky, které v nás vyvolávají silné emoce, pak tyto emoce na určité frekvenci vysíláme do okolního světa a ty se k nám pak vrací.
Pokud se nám podaří prožívat emoce na stejné frekvenci, na které jsou i věci, které k sobě chcete přitáhnout, danou věc do našeho života zaručeně přitáhneme.
V životě tak můžeme mít cokoliv, co chceme, když se naladíme na odpovídající emoce. Na tomto principu fungují například vizualizace, které používají mimo jiné i profesionální sportovci, aby si přitáhli výhru.
Jediný problém spočívá v tom, že vesmír nedokáže rozeznat, jestli jsou myšlenky a emoce pozitivní nebo negativní. Ať už tak myslíme a prožíváme myšlenky dobré nebo špatné, vesmír nám to do života pošle.
A protože většina lidí vědomě neovládá svoje myšlenky, ani pocity, často se jim do života přitáhnou věci, o které vůbec nestojí!
V průběhu dne totiž často myslíme na věci, které nechceme, věci, kterých se bojíme. A myslíme na ně se silnými nepříjemnými emocemi. Právě tím si je ale přitahujeme do života.
Druhý způsob, jak se v našem životě věci realizují, je bytostný stav „vím“.
Jakmile „vím“, že je něco pravda, nebo že to nějak bude, je zaručené, že se to tak opravdu stane.
Hodně lidí se například v životě bálo, že neudělá nějakou zkoušku, nebo že se něco pokazí, ale uvnitř tak nějak „věděli„, že to nakonec bude všechno v pořádku. A taky že bylo. Někdo ale „věděl„, že zkoušku neudělá, a tak, i když se učil, neudělal ji.
Tento stav není dán našimi myšlenkami, ani tím, co bychom si přáli, není to nic rozumového. Je to zkrátka opravdu jen o tom, co mám vnitřně nastavené jako „svou pravdu“. Tento vnitřní záměr je tak silný, že se nakonec vždy realizuje.
Poznatek čtvrtý: O tom, které myšlenky se v našem životě realizují a které nikoliv, rozhoduje síla našich emocí a bytostný pocit „VÍM“.
Emoce a stav „vím“ rozhodují o tom, co se ti bude v životě dít.
Emoce jsou však určovány našimi myšlenkami, způsobem, jakým vše vyhodnocujeme a jak o věcech přemýšlíme. Pokud tedy chceš žít život podle svých představ, potřebuješ se naučit, jak řídit svoje myšlenky a tím i svoje emoce.
Stejně tak bytostný stav „vím“ je výsledkem našich vnitřních představ, názorů a postojů, které jsme si během života vypěstovali. I tento stav je možné změnit, když je člověk ochotný sám na sobě pracovat.
Pro spoustu lidí jsou věci, o kterých jsem dnes mluvila, dost abstraktní, nebo až neuvěřitelné. 🙂 I pro mě bylo těžké tyto věci skutečně pochopit a uvěřit jim, až dokud jsem se nenaučila, jak je používat ve vlastním životě.
Proto se v příštím článků podíváme na to, jak všechny tyhle věci fungují z vědeckého hlediska– veškeré tyto jevy je možné fyzikálně zdůvodnit.