Rozchod není nikdy příjemná věc. Ať už se vám podaří na rozchodu přátelsky domluvit, nebo to musíte ukončit kvůli nevěře, hádkám, či dlouhodobých problémů, vždy to zabolí. Jak rozchod zvládnout, zahojit utržené rány a jít v životě dál? Sepsala jsem pro vás pět kroků, s kterými to zvládnete.
Každý jsme někdy zažili rozchod. Provází je stavy, kdy se nám stýská, všechno nám našeho bývalého či bývalou připomíná, chceme je zpátky, říkáme si, že už nikdy nikoho takového nepotkáme, a je pro nás těžké zapomenout a jít dál. I když možná racionálně chápeme, že je po všem, srdce má problém se nadobro odpoutat.
Říká se, že čas všechny rány zahojí. To ale bohužel není vždy pravda, mnohdy je potřeba tomu hojení aktivně pomoct.
Abychom rozchod překonali, je potřeba si projít hojivým procesem, a také určitou „odvykací“ kůrou. Během společně strávené doby si totiž naše psychika, ale také naše fyzické tělo, vytvoří na partnera návyk, nebo možná i jistou formu „závislosti„.
Proto se po rozchodu obvykle dostaví známá potřeba bývalého či bývalou opět zkontaktovat. Nemůžeme na ně přestat myslet, chceme je mít znovu na blízku.
Náš mozek je zvyklý být s dotyčnou osobou v kontaktu a vyžaduje opětovnou dávku. Naše tělo je zvyklé se dotyčné osoby dotýkat, a proto momentálně zažívá pocit podobný absťáku.
Podobně, jako byste byli pacient na odvykací kůře, musíte toto nutkání překonat a nenechat se jím zlákat. V tomto období je ideální rozptýlit svoji pozornost, trávit hodně času s přáteli, sportovat, číst zajímavé knihy, věnovat se sami sobě a svému osobnímu rozvoji.
Čím méně budete na svého bývalého/bývalou myslet, tím lépe. Najděte si nové koníčky, pečujte sami o sebe, a užívejte si znovu získanou svobodu.
Součástí prvního kroku, jak zvládnout rozchod, je také důležité uvědomění. Že totiž každý člověk přichází do našeho života sehrát určitou roli. Některé tyto role jsou velmi krátké. Jiní lidé hrají roli v našem životě po celý náš život.
Nikdy nebylo řečeno, že váš partner s vámi zůstane po celý život. I když jste si to třeba oba mysleli, milovali jste se a slibovali jste si věrnost, to vše bylo jen součástí vašich rolí.
Jednou to ale mělo vše skončit a bylo to tak správně. Váš bývalý/bývalá přišli do vašeho života, aby vám něco předali, něčemu vás naučili. Tím, že svůj úkol splnili, přišel čas, aby z vašeho života odešli.
Nejspíš se vám to nelíbí, a já tomu rozumím. Čím déle se tomu ale budete bránit, tím déle se budete také trápit. Přijměte, že jejich role ve vašem životě je u konce. A že vás čeká nová kapitola. Nejspíš ještě lepší, než ta předchozí. 🙂
Souběžně s tím, jak se snažíte vytvořit si nový život, ve kterém váš bývalý/bývalá nehrají žádnou roli, je také potřeba uzdravovat sám sebe uvnitř.
Jak se uzdravit? Zkrátka musíte vašemu bývalému partnerovi/partnerce odpustit za to, čím vám ublížili. Odpustit jim vše, co jim máte za zlé.
Možná si teď říkáte, že jim nikdy neodpustíte, protože vám až příliš ublížili, a protože si vaše odpuštění nezaslouží. Pojďme se na to ale podívat z trochu jiného úhlu pohledu.
Podle čeho si vybíráme partnery do svého života? Obvykle si vybíráme takové, kteří odpovídají našim představám o tom, jak fungují vztahy, nebo o tom, jací muži nebo ženy jsou.
Pokud například máte nastavené, že „já jsem chudák / oběť“ nebo máte tendenci být „hodná holčička“, budete do svého života přitahovat partnery, kteří vás v tom budou utvrzovat (agresory, uzurpátory, tyrany, manipulátory a despoty).
Pokud věříte, že „všichni chlapi jsou stejný a jde jim jen o jedno“, nebo že „všechny ženský jsou hysterky a nedá se s nimi vydržet“… hádejte jaké partnery si budete přitahovat? 🙂
Naši partneři tedy nějakým způsobem zrcadlí to, co máme v sobě. Přišli do našeho života, aby nám to ukázali, a abychom si to díky tomu mohli v sobě zpracovat a vyřešit.
Kdo pochopí, a vyřeší si to v sobě, bude mít příští vztah o hodně lepší, nebo dokonce už i ideální a skutečně šťastný. Kdo se nepoučí, s velkou pravděpodobností si najde hodně podobného partnera jako byl ten předchozí. Případně jeho pravý opak, se kterým ale vyvstanou přesně opačné problémy, abychom zjistili, že ani jeden z extrémů není to pravé ořechové.
Přestaňte mít tedy svým bývalým partnerům za zlé, čím vám ublížili. Kdyby to neudělali oni, udělal by to někdo jiný. Vesmír si vždy najde způsob, jak vám vaše vnitřní nastavení znázornit, abyste měli příležitost na tom zapracovat. Váš bývalý/bývalá vám dali lekci, kterou jste potřebovali.
A možná teď ještě přesně nechápete, co to bylo za lekci. Možná nechápete, proč jste si tím museli projít. Říkáte si, že se to stát nemělo, že je to nějaká chyba. A to je v pořádku, časem to pochopíte, ale chyba to opravdu není.
Vesmír/Bůh/Život, jakkoliv tomu říkáte, nás miluje, a chce abychom byli šťastní. Ale dokud v sobě máme např. nějaké předsudky, nízkou sebehodnotu, nebo nezdravé lpění na něčem, tak nám to v tom štěstí brání.
A protože lidé na sobě neradi pracují, a neradi se zabývají sami sebou a svými stíny, obvykle je k tomu prozření donutí jen nějaká velká bolest, nebo traumatická událost. Třeba takový rozchod.
Proto nás tomu ta vyšší síla vystavuje. Abychom na tom vyrostli a stali se silnějšími a láskyplnějšími.
Zamyslete se, čím vás bývalý partner/ partnerka obohatili, co jste si díky nim měli uvědomit. Odpusťte jim, ať se můžete v životě posunout dál. Dokud si to nezpracujete, budete se v myšlenkách k bývalému/bývalé stále vracet, a budete žít v minulosti. Pokud nevíte, jak na to, můžete se objednat ke mně na terapii a já vám s tím ráda pomůžu.
Co je dalším krokem k tomu, jak úspěšně zvládnout rozchod?
Kromě vašeho bývalého/bývalé musíte odpustit také sami sobě. Pokud máte z něčeho pocit viny, máte pocit, že jste něco pokazili, nebo že jste jim ublížili, je potřeba to pustit. Pokud se v mysli zabýváte otázkami typu „kdybych to udělal/udělala lépe, mohlo to dopadnout jinak…“, tak si jen ubližujete.
Minulost nezměníte. Je čas odpustit si za ty chyby, poučit se z nich, stát se lepším člověkem, a už tyto chyby nechat minulosti.
Když se vám pes vyčůrá na koberec, tak mu jednou vynadáte, a už to dále nerozebíráte. 🙂 Jedna chyba, jeden trest. Když ale udělají chybu lidé, mají tendenci si tu stejnou chybu vyčítat stokrát dokola. Neustále se k ní v mysli vracet, a trestat se. Jedna chyba a sto trestů.
Naučte se, jak si odpustit. Nechte své chyby za sebou, pokračujte už jen s těmi zkušenostmi, které vám to dalo, bez pocitu vinu.
Pokud máte problém odpustit, sobě nebo bývalému/bývalé, možná vám pomůže terapie Metodou RUŠ. Je to technika práce s emocemi a myšlenkami, která dokáže velice rychle vyřešit jakékoliv nepříjemné pocity.
Teď už by v podstatě návod na to, jak zvládnout rozchod, mohl skončit. 🙂 Odpuštěním a zahojením však obvykle život nekončí. Právě naopak.
Pokud se vám podařilo si od vašeho bývalého/bývalé odvyknout, odpustili jste mu a také sami sobě, pak jste připravení se v životě posunout.
Možná už začnete toužit po novém vztahu. Než se ale do randění a seznamování pustíte, měli byste si nejprve uvědomit, jakého partnera vlastně hledáte.
Zamyslete se, jaký by váš partner měl být, co se týče povahy a chování. Jaké by měl mít priority, co by pro něho mělo být důležité. Pokud například chcete s partnerem trávit hodně času, pak byste se určitě měli koukat po mužích, kteří mají jako prioritu svojí partnerku a rodinu, ne práci, kamarády nebo svoje koníčky.
Zamyslete se, jak byste s partnerem chtěli trávit společný čas. Chcete někoho, kdo rád cestuje, nebo někoho, kdo miluje cyklovýlety? Chcete trávit spíše čas doma, pečovat o zahradu, a hrát deskové hry?
Ať už vás baví cokoliv, měli byste mít s partnerem alespoň některé z těchto věcí společné. Jinak bude velký problém sladit vaše životy a budete neustále muset ustupovat a dělat kompromisy. Ale proč byste to měli dělat, když existuje tolik protějšků, se kterými můžete mít ty stejné zájmy, priority, názory a náhled na svět? Život s takovým partnerem je mnohem jednodušší (a nejspíš i zábavnější a pohodovější :-)).
Možná zjistíte, že jste si v minulosti vybírali partnery podle špatných kritérií. Např. podle vzhledu, podle finančního zajištění, podle toho, že je upovídaný, vtipný, spontánní, skvělý v posteli… a přitom se na něho nedá spolehnout, nebo myslí především sám na sebe.
Až si to ujasníte, začněte se rozhlížet kolem sebe, a hledejte muže nebo ženy, kteří odpovídají vašim představám. Hledejte na lidech vlastnosti, po kterých toužíte. Často totiž máme pocit, že není nikdo, kdo by těm představám odpovídal. Ale pokud tomu začnete věnovat svojí pozornost, budete to do svého života přitahovat.
Posledním krokem k tomu, jak nejen zvládnout rozchod, ale také najít partnerský vztah, který bude tentokrát skutečně funkční, je naučit se být šťastný sám se sebou.
Mnoho lidí má tendenci skákat ze vztahu do vztahu. A je to škoda, protože tak zmeškají příležitost pracovat sami na sobě, zpracovat si svojí minulost, poznat sami sebe a naučit se být se sebou šťastní.
Pravdou je, že většina lidí neumí být šťastná sama o sobě, potřebují k tomu někoho druhého.
Pokud se bez partnera cítíte osamělí, nešťastní a nespokojení, jakého člověka si k sobě nejspíše přitáhnete? Někoho vyrovnaného a šťastného, kdo bude ochotný se s vámi dělit o své štěstí? Nebo spíše někoho, kdo bude stejně jako vy, hledat zdroj svého štěstí v někom druhém?
Chcete partnera, který je vyrovnaný a spokojený? Který se umí postarat o svoje citové potřeby? Nebo někoho závislého, nevyrovnaného, kdo má v sobě prázdné nezaplněné místo? Pokud volíte variantu číslo jedna, musíte být připravení nabídnout to samé.
Je velký rozdíl v tom, když dva lidé, kteří jsou sami o sobě šťastní, utvoří partnerství a začnou společně to štěstí sdílet. A když se dva nešťastníci spojí a doufají, že štěstí najdou v tom druhém.
Štěstí dlouhodobě vychází VŽDY jedině z nás samotných. Je to pocit, který máme UVNITŘ sebe a nikde jinde. Ze začátku v nás sice zamilovanost může vyvolat pocit štěstí, ale jakmile vyprchá, jsme stejně nešťastní, jako jsme byli původně. A to, že máme vedle koho usínat, na tom nic nezmění.
Pokud tedy chcete mít dlouhodobě šťastný vztah, objevte nejprve svoje štěstí sami v sobě. Jakmile zjistíte, že ke šťastnému životu nepotřebujete nikoho a nic, vznikne ve vašem životě prostor pro naplňující partnerský vztah.