Jak se zbavit strachu a úzkostí jednou provždy

Strach ani obavy nejsou vůbec příjemná emoce. A co hůř, někdy se jich nedokážeme zbavit, ať se snažíme sebevíc. Pokud tyto emoce navíc přerostou do větších rozměrů, úzkostí a panických záchvatů, začíná jít už opravdu do tuhého. Naučte se, jak se svého strachu a úzkostí zbavit.

Strach můžeme mít z celé řady věcí:

Strach z neúspěchu či selhání
Obavy z finančního či hmotného nedostatku
Strach z nemoci či smrti, u sebe nebo blízkých
Obavy, že nejste dost dobří nebo dokonalí
Strach ze závazků
Obavy ze samoty, opuštění nebo odmítnutí

A tyto pocity nás dokážou pěkně potrápit.

Máme proto tendenci před svými strachy utíkat, nebo před nimi schovávat hlavu do písku. Ani jedno ale není dlouhodobě vyhovujícím řešením. Pokud v sobě budete své strachy potlačovat, nakonec se vždy znovu vynoří, a možná v ten nejméně vhodný okamžik.

Naprostá většina lidí vnímá strach a obavy jako něco negativního. Ve skutečnosti ale strach není špatná věc.

Jak se zbavit strachu

Strach není něco, co bychom měli považovat za špatné. Ve skutečnosti je to náš ochránce (první typ), a také nás učitel (druhý typ). Pouze iracionální strach (třetí typ, viz. níže) nemá pro náš život žádný význam.

Typy strachu

Strach ochranitelský

Původně nás strach varoval před hrozícím nebezpečím– pádem z vysoké skály nebo nebezpečným predátorem. Tento druh strachu je do dnešního dne užitečný, pokud to s ním nebudeme přehánět.

Je přece dobře, že nám strach nedovolí se vyklánět z balkónu ve dvanáctém podlaží nebo strčit ruku do ohně (alespoň většině z nás 🙂 ). Pokud se nebudete celý den strachovat, aby se vám náhodou něco nestalo, je to zcela v pořádku.

Takový strach začněte řešit až ve chvíli, kdy často a pravidelně pociťujete úzkosti či obavy o zdraví nebo život sebe či svých blízkých. V takovém případě přerostl váš ochranitelský strach do chronického strachu.

Ten už tak užitečný není a dokud si ho nevyřešíte, bude omezovat váš život. Co dělat se strachem, který přerost v chronické úzkosti, si řekneme v další části článku.

Strach pohodlný

Pak je tu takový druh strachu, který pociťujeme, když máme překonávat své vlastní limity.

Tak třeba se máte pustit do nového úkolu, ale máte strach, že se vám to nepodaří. Mnoho lidí se nechá tímto strachem paralyzovat, a do úkolu se vůbec nepustí. Raději to ani nezkusit, než sám sebe, či jiné zklamat.

Posunujte svou hranici pohodlí

Pokud chcete vědět, jak se zbavit svého „pohodlného“ strachu, rada je jednoduchá. Musíte neustále posouvat hranici svého pohodlí.

Dovolte mi jeden neslušný, ale naprosto trefný citát. 🙂

Jaký je rozdíl mezi tím, když je vám dvacet a čtyřicet? Že se ze stavu být v pi*i posunete do stavu mít v pi*i.

Co to znamená? Ze začátku života máme tendenci se bát kde čeho, protože ještě nemáme zkušenosti. Po dvaceti letech „dospěláckého“ života, kdy jsme se museli starat samy o sebe, vyřešili nejeden problém, a možná dokonce procestovali kus světa, už nás ale jen tak něco z míry nevyvede.

Pokud tedy máte z něčeho strach, narazili jste pouze na další z hranic vaší zóny komfortu.

Váš život obvykle probíhá v rámci určitého kruhu bezpečí, který jste si kolem sebe vytvořili, a v tom se cítíte komfortně. Jakmile máte však z tohoto kruhu vykročit a dostat se za svou hranici pohodlí, přichází varovný signál mozku:

„Tohle neznám, a co když se pokazí to nebo ono, co když se to nepodaří, co když selžu,…“.

Je to normální, lidé nemají rádi změny, natož opouštět svou zónu pohodlí. Tím se však nesmíte nechat zastavit.

Jakmile to vyzkoušíte jednou, dvakrát, najednou už vám to přestane nahánět hrůzu a zjistíte, že na tom vlastně vůbec nic není. My lidé totiž máme tendenci si mnohdy zcela zbytečně dělat starosti.

Strach jako prostředek k růstu

Z tohoto typu strachu si můžete udělat svého rádce, kouče, nebo učitele. Zeptejte se sami sebe:

Čeho se skutečně bojím?
Co po mně můj strach chce? O co mu jde?
Co nejhoršího se může stát?
A co, když se svým strachem nechám zastavit?

Díky těmto otázkám se svému strachu postavíte čelem, a rozeberete ho do jeho pravé podstaty. Možná zjistíte, že důvod, proč se bojíte je, že si nevěříte, nebo máte dojem, že vám štěstí nikdy nepřeje.

Ať už se za vaším strachem skrývá cokoliv, je to jen limit ve vaší mysli, který je potřeba překonat.

K tomuto druhu strachu patří také strach ze samoty, nebo naopak ze závazků, z odmítnutí nebo z odlišnosti, strach finančního nebo hmotné nouze, strach, že nejsme dost dobří, apod.

Obvykle se nás tyto strachy snaží naučit větší sebedůvěře, a také sebelásce.

Strach iracionální

A pak jsou tu strachy, kdy se vlastně „není čeho bát„, a my se přesto zmítáme v pocitech zděšení a hrůzy. Strach nás zcela ovládne a převezme také kontrolu nad naším tělem. Začneme se potit, zrychlí se nám tep, nebo zamrzneme. A přitom k tomu není žádný „rozumný“ důvod.

Iracionální strach v nás může vyvolat celá řada stimulů:

mluvení na veřejnosti
lítání
vycházení z domu
zvířata obecně jako hadi, pavouci, apod. (pokud na vás zrovna neútočí a nejde o strach ochranitelský 🙂 )
výtahy a menší prostory
cokoliv, co na první pohled „nedává smysl“

Tento strach jste si v sobě nějakým způsobem vypěstovali. Pocity strachu ve vás vyvolávají negativní myšlenky, a často je jedno, jak moc si budete rozumově vysvětlovat, že není mít z čeho strach.

U těchto strachů je potřeba nalézt jejich příčinu a v ní si tento strach zpracovat. To však není nic, co by nebylo možné během několika hodin terapie vyřešit.

Prožívat strach nebo přítomnost?

Pokud prožíváme nějaký strach, pak kromě situací, kdy nám hrozí přímé nebezpečí, nežijeme v přítomnosti. Strach totiž míváme z věcí, které by se mohly stát někdy v budoucnosti, ať už blízké nebo vzdálené.

Pravdou však je, že pokud se zeptáte sami sebe: Co špatného se mi děje právě teď – v tuto vteřinu? Většinou si musíme odpovědět, že vlastně vůbec nic.

A tak namísto, abychom se užívali současný okamžik, jsme utopeni ve svých myšlenkách a zabýváme se tím, co se v budoucnu možná stane, a nebo taky nestane. A zapomínám žít vlastní život.

Proto je dobré pravidelně trénovat mindfulness, což je schopnost být naplno v přítomném okamžiku. Lidé, kteří tuhle schopnost mají dobře vytrénovanou, jsou v životě prokazatelně šťastnější a spokojenější.

Co dělat s „přehnanou“ úzkostlivostí?

Řada lidí trpí svými strachy a úzkostmi chronicky, a jen málokdy, pokud vůbec, se dokážou uvolnit. Žijí v neustálém napětí a prožívají také celou řadu tělesných příznaků:

bušení srdce, bolest, tlak na prsou, zrychlený tep
pocit dušení, neschopnost popadnout dech
mravenčení v končetinách
pocení, návaly zimy nebo horka
hučení nebo zvonění v uších, rozostřené vidění, mžitky před očima
zažívací problémy, pocit na zvracení, průjmy či zácpy
časté nucení na močení
sexuální potíže, snížený chuť na sex

Jak se zbavit chronického strachu a úzkostí? Podobně jako u deprese je dobré řešení úzkostných stavů podpořit zdravou životosprávou, pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu, meditacemi, dechovými cvičeními, nebo poslechem příjemné hudby.

Obvykle jsou stavy našich úzkostí zapříčiněny už někdy v průběhu dětství či dospívání. Pokud máte pocit, že se s nimi potýkáte až teď v dospělém věku, pravděpodobně to ve vás spustil nadměrný stres nebo nějaký jiný stimul.

V každém případě doporučuji takovéto úzkosti nebo chronické strachy řešit v rámci terapií, pokud vám žádné z předchozích rad nepřináší žádnou úlevu. Mám však zkušenosti, že veškerých úzkostí a strachů se při použití těch správných nástrojů zbavit lze, záleží tedy jen na tom, zda se pro to odhodláte. 🙂