Jak si vytvořit návyk když jsi Questioner

Vítejte u dalšího článku! V této minisérii řešíme, jak si správně vytvořit návyk i jak dodržet svá novoroční předsevzetí. Jak už víte z předchozích dvou článků, lidé se dělí do 4 skupin a každá skupina na to potřebuje jít jinak, aby uspěla.

Dnes si povíme, jaké jsou ty nejvhodnější taktiky pro lidi ze skupiny Questioner. Pro tyto lidi je typické, že odmítají udělat cokoliv, co jim samotným nedává smysl. Jejich nejčastější otázkou je PROČ?

(V následujícím článku se budeme držet anglického označení 4 skupin- Obliger, Upholder, Questioner a Rebel. Ne snad proto, že bych si chtěla hrát na světovou, ale spíš proto, že žádný hezký jednoslovný překlad mě nenapadá. Vysvětlení, co každé z těchto slov znamená, najdeš v prvním článku této minisérie.)

Skupina Questioner je druhou největší skupinou, hned po skupině Obliger, o které jsme mluvili minule.

Questioner jsou přemýšliví lidé, kteří se chtějí chovat maximálně logicky a efektivně. Mají problém dělat rozhodnutí, protože chtějí mít k dispozici vždy co nejvíce informací. K tomu, aby byli motivování, potřebují dobré důvody a opodstatnění. Pokud mají pocit, že je něco hloupé, dělat to nebudou.

Pokud si nejsi jistý, zda patříš do této skupiny, udělej si originální test autorky, která o všech skupinách píše ve své knize The Four Tendencies.

Jaký je Questioner?

Pro lidi ze skupiny Questioner je typické to, že snadno naplňují vnitřní očekávání, když se pro něco rozhodnou, ale mají problém naplnit vnější očekávání, když po nich něco chce někdo jiný, obzvlášť, pokud jim to nedává smysl.

Ráno se proudí a ptají se: „Co je dnes potřeba udělat a PROČ?“

Pravdou je, že Questioner potřebuje mít ke všemu skutečně dobrý důvod. Ne jen tak nějaký důvod, ale důvod, se kterým jsou vnitřně skutečně ztotožněni. Teprve tehdy jsou schopni naplnit určitý cíl nebo splnit úkol. Dělat něco jen proto, že „je to pravidlo“ nebo „protože se to řeklo“ není zkrátka nic pro ně.

Questioner nebude naplňovat cíle ani proto, že je naplňují ostatní. Pokud se partner rozhodne shodit pár kilo, nebo se přátele domluví, že budou trénovat na maraton, možná se na chvíli přidá. Pokud však cíl není v souladu s tím, čemu on sám věří, dlouho u toho nevydrží.

Co drží Questioner zpátky?

Lidem z této skupiny může být zazlíváno, že nerespektují autority a nejsou dobrými týmovými hráči. Ve skutečnosti však jen nechtějí dělat nic, co jim nedává smysl.

Tito lidé mohou také trpět tzv. paralýzou z analýzy. Tzn., že se o všem snaží zjistit maximum informací a nejsou schopní se rozhodnout. Je proto důležité, aby si pro svá rozhodnutí stanovili deadline.

Novoroční předsevzetí jim připadají zbytečná. Datum 1. ledna pro ně nemá obvykle žádný zvláštní význam a je to den k tvoření nových návyků stejně dobrý jako každý jiný.

Jak si vytvořit nový návyk

Dobrou zprávou je, že Questioner obvykle nemá problém vytvořit si a dodržovat návyk nebo předsevzetí, jen si je nebudou dávat od 1. ledna. Zpravidla začínají s novými návyky kdykoliv během roku.

Taktiky pro Questioner

Gretchen Rubin ve své knize Better Than Before nabízí 21 taktik, díky kterým se můžeme naučit, jak si vytvořit nový návyk, který vydržíte skutečně dodržovat.

Každý člověk je jiný a na každého zabírají jiné taktiky. Ovšem čtyři z nich jsou přímo určené skupině Questioner.

Strategie jasnosti

Tato strategie je ze všech strategií pro Questioner tou nejdůležitější. Potřebují přesně vědět, co dělají a především proč. Nebudou dělat nic, pokud nerozumí k čemu je to dobré, a tak si musí nejprve zodpovědět všechny otázky, které k tomu mají.

Často se stane, že na jednu stranu něco dělat chceme, a na druhou ne. Třeba taková dieta. Ano, chceme být hubení, ale zároveň se nám nechce zříkat se pizzy a zmrzliny.

Někdy zase chceme dvě věci, které si odporují. Např. věnovat maximum času rodině, a zároveň věnovat maximum času práci.

Proto je potřeba si udělat jasno v tom, co člověk vlastně chce. A je potřeba mít jasno ve dvou věcech: priority a aktivity.

Mít jasno v tom, jaké mám priority, určuje, jaká pak dělám rozhodnutí. Dejme tomu, že chci zhubnout 10 kilo, ale zároveň chci jíst každý večer pizzu. V tuto chvíli se musím rozhodnout, co je pro mě aktuálně v životě důležitější.

Druhým krokem je pak mít jasno v aktivitách. To mi pomůže v tom být připravený a vědět jak se chovat v nejrůznějších situacích.

Pokud vím, že každý večer dojdu hladový domů, kde není nic k jídlu a řeším to právě objednávkou pizzy, je potřeba si dopředu ujasnit, jak se budu v takové situaci chovat. Nakoupím si dopředu jídlo a dám si ho na mrazák? Nebo nebudu chodit domů hladový? Zastavím se cestou v restauraci a dám si salát? Budu s sebou nosit krabičky s jídlem?

Když budu držet dietu, jak se budu chovat, pokud mě někdo pozve na večeři? Pokud půjdu do kina, jak se zachovám, až se mě kamarád zeptá, jestli chci popkorn?

Připravený člověk nebude těmito situacemi zaskočený a je větší šance, že udělá rozhodnutí, které podpoří jeho předsevzetí nebo cíl.

Strategie monitorování

Tato strategie byla vhodná už pro skupinu Obligers, ale také pro skupinu Questioner je obzvláště dobrá. Questioner milují data a informace. Proto jim pro vytváření předsevzetí může hodně pomoct ze začátku aktivitu pouze monitorovat. Jak už jsem říkala v předchozím článku, já jsem tuto strategii použila k tomu, abych zvýšila svůj průměrný počet kroků.

Koupila jsem si chytré hodinky a začala sledovat, kolik udělám denně kroků.

Odborníci doporučují udělat alespoň 10 000 kroků denně, aby člověk byl dlouhodobě zdravý. Jako absolutní minimum stanovili 6 000 kroků denně, jako prevenci proti kardiovaskulárním problémům, na které umírá až 50% lidí. Právě takové informace mohou být pro lidi ze skupiny Questioner dobrým důvodem pro to svůj průměrný počet kroků zvýšit.

Když jsem zjistila, že v průměru udělám ročně asi 4 500 – 5000 kroků, a hodně dní v roce udělám i třeba jen 3 000 kroků, docela jsem se zhrozila. Rozhodla jsem se, že tohle musím určitě změnit. Začala jsem každý den vymýšlet, kam bych mohla místo autem dojít pěšky. Začala jsem chodit pěšky na kafe i do kanceláře, k doktorům a někdy i na menší nákupy. Když náhodou nebylo, kam dojít, udělala jsem si alespoň malou procházku.

Svůj průměrný počet kroků jsem díky této taktice zvedla na 8 000.

Jak tuto strategii správně použít

Tato strategie je obzvlášť vhodná pro oblasti jako jídlo, pití, cvičení, používání TV a internetu, utrácení apod. Pokud něčeho chci dělat méně, či více, je vhodné ze začátku tuto činnost jen sledovat. Možná, když zjistíte, kolik hodin denně strávíte sledováním televize, uvědomíte si, že ji chcete sledovat mnohem méně.

Ať už si vyberete jakoukoliv aktivitu, je potřeba abyste ji monitorovali opravdu přesně. Pokud budete jen odhadovat, s velkou pravděpodobností se dost spletete. Pokud chcete změnit svůj jídelníček, monitorujte po nějakou dobu, co přesně jíte, a zapisujte si to do aplikace, která vám spočítá počet kalorií. Zapisujte si vaši sportovní aktivitu, abyste zjistili, kolik kalorií opravdu spálíte.

V dnešní době seženete aplikaci skoro na všechno– monitorování jídelníčku, počtu kroků, spánku, délky používání sociálních sítí atd. Stačí si to na internetu najít.

Skupinu Questioner může také bavit svoje výsledky dávat do tabulek a grafů, kde je může analyzovat a sledovat svoje postupné zlepšování.

Strategie odlišnosti

Strategie odlišnosti je pro Questioner rovněž důležitá. Říká, že zvyk by měl být vyladěn velmi specificky, aby vyhovoval charakteru jednotlivce.

Každý člověk je jiný a především Questioner mají rádi věci „ušité na míru“. Měli by si proto vybrat takové zvyky a předsevzetí, které jim osobně skutečně vyhovují.

Například, i přesto, že se doporučuje dělat nejdůležitější a nejtěžší úkoly hned ráno, kdy má člověk nejvíce energie, může tomu u vás být jinak. Možná že vám nejvíce vyhovuje nastartovat se šálkem kávy a strávit hodinu na emailech, než se vám „rozproudí krev v mozku.“ 🙂

Vhodnou taktikou může být zkusit různé zvyky jako „experiment“. Pokud vás nějaký zvyk zaujmeme proč to nedělat jen na zkoušku? Zjistíte, jestli to pro vás funguje, a pokud ne, můžete zkusit něco jiného.

Strategie hledání mezer

Všichni rádi hledáme výmluvy a „mezery v systému“ proč něco pro jednou neudělat. A tím si kazíme své dobré návyky. Např. mate návyk, že každé pondělí chodíte běhat. Už si obouváte tenisky, když v tom začne pršet. „Dnes nemůžu jít běhat, protože prší.“

Nejčastější výmluvy, které používáme je:

• zasloužím si to, byl jsem hodný
• na dnešku tolik nezáleží, udělám to zítra
• začnu zítra
• musím dělat něco důležitějšího
• tohle se nepočítá (můžu protože… je přece víkend, jsem nemocný, jsem ve stresu)
• já vlastně ani nechci, ale musím
• nemůžu začít, dokud…
• nemůžu jít po schodek/pěšky, trvá to zbytečně dlouho, radši pojedu výtahem/autem
• všichni to tak dělají
• YOLO (=žiješ jenom jednou)
• atp.

Když se to tak vezme, nějakou výmluvu bychom si našli každý den. Ale jak zní známé rčení:

„Můžeš mít buď výsledky, nebo výmluvy. Ne obojí.“

Konkrétní příklady jak si vytvořit návyk

Tady je pár příkladů, jak konkrétně tyto strategie použít:

Jak zhubnout

Rozhodnete se shodit 10 kilo. Začnete chodit do posilovny a vzdáte se sladkého. Po týdnu se vám ale už nechce vstávat v 6 ráno do posilovny a váš kolega jako naschvál donese na oslavu svých narozenin do práce nějaké zákusky.

Najednou se shodit 10 kilo nezdá být tak naléhavé. Pokud jste si dobře nezdůvodnili, proč je pro vás tak důležité shodit, budete ve velkém pokušení s dietou na chvíli přestat a dát si „jen jeden“ zákusek.

Pokud si však na chvilku sednete a zapřemýšlíte, proč je pro vás tak důležité 10 kilo shodit, a stane se to součástí vašeho osobního plánu, mnohem snadněji těmto nástrahám odoláte. Použijte strategii jasnosti.

Jak začít běhat

Už dlouho chcete začít běhat, ale nedaří se vám tento návyk udržet?

Začněte strategii jasnosti a definujte si, proč je pro vás běhání důležité. Dále určete, ve které dny a v kolik hodin budete chodit běhávat. Zapojte si běhání do vaší ranní rutiny nebo si ujasněte návaznost této aktivity po práci. Musíte mít zcela jasno kdy a za jakých podmínek budete chodit běhat.

Sepište si seznam nejčastějších výmluv, které obvykle používáte a uvědomte si, že nejsou relevantní.

Jak napsat knížku

Opět si uvědomte, proč knížku chcete napsat. Vypracujte si plán toho, jak budete postupovat a rozhodněte se v jakou denní dobu a v které dny budete psát.

Udělejte si průzkum toho, jak se píše a publikuje kniha, abyste měli jasnou představu o celém procesu. Naplánujte si dostatek času na výzkum toho, jak se píše charakteristika postav, co tvoří dobrý děj atd. Určete si deadline, do kdy budete výzkum dělat a kdy se pustíte do psaní.

Jak trávit méně času na internetu

Denně strávíme na internetu řadu hodin. Možná pak nemáme dostatek času na práci, rodinu nebo naše zájmy. Je však jednoduché začít si prohlížet nástěnku na Facebooku nebo Instagramu a zapomenout se tam třeba i na celou hodinu. Nainstalujte si do mobilu nebo prohlížeče aplikaci, která vám umožní stanovit si pro takové stránky denní časový limit.

Nezapomeňte si uvědomit, proč je pro vás tento návyk důležitý, a zamyslete se, k čemu čas, který ušetříte, chcete použít.

Lidé ze skupiny Questioner obvykle nemají až tak problém dodržet předsevzetí, které si stanovili.

Podobně jsou na tom i lidé ze skupiny Upholder. A o těch si budeme povídat už v příštím článku.

Shrnutí: jak si vytvořit návyk když jsem Questioner?

• Ujasnit si, proč to dělám
• Ujasnit si, kdy a jak to budu dělat
• Monitoruj svoji aktivitu
• Zjisti, co a jak ti nejvíce vyhovuje
• Zapomeň na výmluvy