Jak se vypořádat s minulostí a konečně ji uzavřít

Každý občas prožijeme v životě věci, které nás bolí. Problém je, že nedokážeme jít dál a namísto toho se k nim v mysli stále vracíme a trápíme se. Dokud člověk nenajde způsob, jak se s minulostí vypořádat, nemůže žít skutečně naplno. Jak tedy svou minulost uzavřít a posunout se v životě dál?

Neuzavřená minulost

Často se stane, že si svoji minulost nosíme stále v sobě a nemáme ji uzavřenou. Na první pohled se zdá, že se všechny ty věci staly už hrozně dávno, ve skutečnosti nás ale stále vnitřně bolí a zraňují.

Nezáleží na tom, jestli se to stalo před dvěma týdny, dvěma měsíci, nebo dvaceti lety. Každá rána, která nás potká, se musí zahojit, jinak v nás i nadále páchá škody.

Když nás naše minulost trápí dokonce dlouhé roky a desetiletí, může to nakonec vést až k tomu, že z toho onemocní také naše tělo. A to nikdo z nás určitě nechce.

Jak se tedy se svou minulostí jednou pro vždy vypořádat? Uzavřít svojí minulost můžete jediným způsobem, a to je ji konečně dořešit, přijmout a odpustit, sobě i ostatním.

Proč se vracíme do minulosti?

Jediný důvod, proč se naše myšlenky k minulosti ještě vrací je, že je pro nás nějakým způsobem stále relevantní.

Naše mysl se nezabývá věcmi, které pro ní nemají žádnou hodnotu. Jak často například myslíte na perské koberce nebo tučňáky? Asi ne příliš často, pokud zrovna nejsou součástí vaší práce. To proto, že pro vás tato témata nejsou relevantní.

Emoční rány z minulosti, které vás vnitřně bolí, pro vás však relevantní stále jsou. Staré křivdy, zlomené srdce, podrazy a lži. To všechno je potřeba přijmout a odpustit, jinak se vám minulost nepodaří uzavřít. A vy na ni tak budete stále myslet a vracet se do ní.

Co znamená přijmout a odpustit?

Možná si teď říkáte, že některé věci ani odpustit nejde. Je však důležité, abyste si uvědomili, že to odpuštění neděláte ani tak kvůli tomu druhému člověku, ale hlavně kvůli sobě.

Pokud neodpustíte, kdo s těmi pocity zloby musí dále žít? Pokud neodpustíte, kdo se i nadále bude v životě trápit a vyčítat? Ano, jste to vy a ne ten druhý člověk. Odpuštěním tedy ulevíte především svému srdci a posunete se tak v životě dál.

Dále pamatujte, že odpuštění neznamená, že vše bude tak jako dřív, nebo že daný člověk zůstane bez trestu. To, že někomu odpustíte, neznamená, že bude znovu vaším přítelem nebo součástí vašeho života.

Odpuštění je akt ve vašem srdci. Uvolnění nahromaděných špatných emocí, ke kterým se přestanete upínat. A váš život tak bude konečně pokračovat bez této emoční zátěže.

Stejně tak si možná říkáte, že nemůžete přijmout některé ty hrozné věci, které vás v životě potkaly. Vězte však, že přijmutím nedáváte najevo, že s nimi souhlasíte. Jen přijímáte, že vás tyto věci potkaly, že se vám staly.

Dokud je totiž nepřijmete, budete se s nimi nadále vnitřně prát. A to je přesně ten důvod, proč na vás vaše minulost bude mít i nadále vliv. Ve chvíli, kdy to všechno přijmete, tuto energii ze svého života uvolníte. A vy můžete pokračovat „o pár kilo“ lehčí. 🙂

Když minulost neuzavřete…

Pokud svou minulost neuzavřete, nejen že se do ní budete stále vracet a bude ve vás vyvolávat všelijaké vzpomínky a pocity. Ale může se ve vás také usadit zatrpklost.

Mimo to se vám oni lidé budou mít tendenci vracet do života a způsobovat další paseku. Nedořešené konflikty se znovu otevřou a staré dluhy se vám vrátí jako bumerang.

Zkrátka, když svoji minulost zcela neuzavřete, bude na vás mít vliv také v současnosti. Možná se vám nelíbí, jakým člověkem jste byl v minulosti byli, co jste prožili, jaké chyby jste udělali, co vás potkalo, nebo jak jste se zachovali. Svoji minulost už ale změnit nemůžete.

Můžete však změnit to, jaké na vás má vaše minulost v přítomnosti důsledky. A tím změníte nejen svoji přítomnost, ale dost možná také svoji budoucnost, k lepšímu.

Pokud se však i nadále budete zabývat svojí minulostí, nebudete si schopni užívat svoji přítomnost. Nikdy si neužijete to, co se kolem vás právě děje a budete mrhat svým životem.

Jak se vypořádat s minulostí?

Pokud se chcete se svou minulostí vypořádat, musíte k sobě být upřímní. Přiznat si, co se ve vaší minulosti skutečně odehrálo. Nezlehčovat věci, které vás ve skutečnosti ranili. Nesvádět svoje neštěstí na druhé, ale přijmout za svůj život plnou zodpovědnost.

Pokud vás v životě drží na místě něco z minulosti, pak je jen na vás, abyste se posunuli v životě dál. To, že budete někoho obviňovat, vám nijak nepomůže, i kdyby se ten člověk skutečně zachoval špatně. Můžete si vybrat roli oběti, pokud vám více vyhovuje, ale tak nikdy skutečného štěstí nedosáhnete.

Někdy to chce skutečně hodně odvahy, znovu svoji minulost otevřít a čelit svým starým ránám. Tím, že vše znovu otevřete, se rozvíří vaše staré pocity, a vás může přepadnout úzkost, deprese, či špatné nálady, pocity smutku, vzteku, sebelítosti nebo křivdy.

Zdálo by se, že je lepší to nechat hluboce pohřbené, a už se k tomu nikdy nevracet. Opak je však pravdou. Dokud ve vás tyhle pocity zůstanou, budou vás vnitřně trávit jako jed.

Proto to nejlepší řešení je věci z minulosti znovu vytáhnout na denní světlo, a poté je co nejrychleji a nejefektivněji zahojit, přijmout a konečně uzavřít. A zbytečně se dál netrápit.

Jak odpustit?

Pojďme si říct o nějakých praktických způsobech, jak se s minulostí vypořádat.

U klíčových vztahů (především oba rodiče), a nebo emočně silných vztahů (např. poslední partner nebo dítě), může být to nejlepší řešení navštívit šikovného terapeuta. Ten vás celým proces odpuštění a přijímání provede a pomůže vám se zbavit toho, co vás nejvíce zatěžuje.

Pokud si odpuštění chcete udělat sami, můžete k tomu využít následující rituál.

Rituál odpuštění

Zapalte si svíčku a představte si člověka, kterému chcete odpustit. Řekněte mu, co mu odpouštíte. Např. odpouštím ti, že jsi mě podvedl.

Pak se zeptejte sami sebe, opravdu mu to odpouštím? Pokud ano, pokračujte s další věcí, kterou mu odpouštíte.

Odpouštím ti, že jsi mě odpustil. Opravdu mu to odpouštím? Ne! A proč ne? Protože jsem zůstala sama. Odpouštím ti, že jsem zůstala sama. Opravdu mu to odpouštím? Ano. A to, že mě odpustil? Také ano.

Takhle člověku odpusťte vše, co mu máte za zlé. Nakonec ses ním v představě obejměte, a řekněte mu, že ho máte rádi a že mu odpouštíte.

Až budete sfoukávat svíčku, představte si, že tomuto člověku dáváte svobodu, a také že vy se od něho osvobozujete.

Napište dopis

Velice podobně funguje také psaní dopisů. Vyberte si člověka, kterému chcete odpustit a napište mu dopis.

Do tohoto dopisu napište všechno, co byste dotyčnému člověku chtěli říct. Vše, čím vám kdy ublížil, co mu máte za zlé, čím vás potrápil. Možná se mu i vy sami budete chtít za něco omluvit. Napište vše, co vás napadne.

Na závěr dopis spalte v ohni a představujte si, jak si sobě navzájem vše odpouštíte.

Proč napravit vztah s rodiči

Znám hodně lidí, kteří zcela přerušili své vztahy a kontakty s rodiči, nebo i celou rodinou. Tito lidé jim tak ublížili, že je ve svém životě zkrátka vůbec nechtějí. Mají pocit, že když je ze své života odříznou, vše se tím spraví.

Pravdou však je, že tím v sobě nic nevyléčili, a jen to pohřbili hluboko do sebe. To ale neznamená, že je tyto vztahy i nadále neovlivňují, i přesto, že s dotyčnými lidmi nejsou v kontaktu.

Vztahy s našimi rodiči jsou naprosto zásadní a ovlivňují celý náš život. Určují, jak se nám bude dařit nejen ve vztazích, od partnera, přes přátele až po lidi obecně, ale také, jak celkově úspěšní a spokojení ve svých životech budeme.

Obvykle platí, že čím lepší vztahy s rodiči máme, tím lépe se nám v životě daří. Tím jsme spokojenější, vyrovnanější a šťastnější.

Věci, které nám kdysi vadili na našich rodičích totiž nezmizí s tím, že rodiče ze svého života vyškrtneme. Ale i nadále nám ty stejné věci budou vadit na lidech v našem okolí. Ti nám totiž budou po celý život předvádět, co v sobě ještě nemáme vyřešené. A to tak dlouho, dokud to skutečně nevyřešíme a neuzavřeme.

Přeji vám tedy, abyste našli odvahu a odhodlání se své minulosti postavit, a jednou pro vždy se s ní vypořádali.