V minulém článku jsme si vysvětlily, jakým způsobem myšlenky ovlivňují náš život. Dnes se podíváme na to, jak mysl funguje a jaká jsou pro sílu myšlenek vědecká vysvětlení.
Obvykle píšu články ze své hlavy, dnešní článek je však výjimkou, částečně jsem se inspirovala v knize „Zbavte se zvyku být sami sebou“ od Dr. Joe Dispenzy. Citaci zdroje najdete na konci článku, pokud byste se tím chtěli zabývat více. Je to hodně zajímavé čtení o lidské mysli a jejích možnostech, pokud vám nevadí, že jde občas Dispenza do vědeckých detailů.
Jak funguje lidská mysl, věděli lidé již před více než téměr dvěma tisíci lety. Například Marcus Aurelius (nar. 121 n. l.) řekl: „Štěstí tvého života záleží na druhu tvých myšlenek.“
Vědecké vysvětlení však přišlo až s rozvinutím oboru zvaného kvantová fyzika.
Představte si, že jste v lese a najdete tam kládu. Začnete tu kládu rozebírat na menší a menší kousky. Dostali byste polena, pak špalíky, po nich třísky, pak sirky a pak už třeba jenom párátka a piliny. Kdybyste z pilin dál dělali menší a menší kousky dřeva, nakonec byste dostali jednotlivé atomy.
K atomům byste se propracovali vždy, ať už byste rozebírali jablko, kámen, list stromu, nebo třeba pet lahev. Atom je základní stavební jednotka všeho hmotného.
Vědci dlouho věřili, že atom je nejmenší částice hmoty – že už nic menšího získat nejde. Pak pokročili ke zjištění, že se atom skládá z atomového jádra, obsahujícího protony a neutrony, a obalu, obsahujícího elektrony. A zase dlouho věřili tomu, že základem atomu jsou hmotné částice (protony, neutrony a elektrony).
Teprve v posledních letech objevili, že atom tvoří nejen tyto hmotné částice, ale také z velké většiny něco, co se jeví jako „prázdný prostor“. Jak však zjistili, tento prostor není ve skutečnosti prázdný, ale je naplněn energií.
Zatímco hmota (částice) tvoří jen 0,00001% atomu, energie tvoří 99,9999% atomu.
Konečně máme vědecký důkaz, že svět kolem nás je více energie, než hmota a že jsme součástí jednoho velkého pole energie.
Dále, mozek generuje elektrické impulzy, které již dokážeme měřit přístroji, například EEG. Tyto elektrické impulzy, což je další forma energie, nazýváme – myšlenky.Naše myšlenky jsou tedy další forma energie.
A nabízí se otázka – pokud je svět kolem nás velké pole energie a i naše myšlenkou jsou energie, je možné svými myšlenkami nějak ovlivňovat energii (a tím i hmotu) okolního světa?
Možná si ze školy vzpomenete na třetí Newtonův zákon, který říká: „Proti každé akci vždy působí stejná reakce.„
A to je naše odpověď.
Energie, kterou ve formě myšlenky vyšlete do vnějšího světa, vyvolává reakci v atomech okolní hmoty. Tyto atomy vyšlou nazpátek stejnou energii, jako jste vyslali vy k nim.
Svou myslí ovlivňujeme okolní hmotu.
Potvrdil to i další vědecký experiment.
Kvantoví fyzici při měření subatomárních částic objevili, že osoba, která částice měří, a tím na ně upírá svoji pozornost, částice svou pozorností ovlivňuje.
Pokusy ukázaly, že elektrony existují současně v nekonečně řadě možností v neviditelném energetickém poli. Ve chvíli, kdy vědec při měření zaměřil pozornost na daný elektron, se tento elektron OBJEVIL. Kvantová fyzika nazývá tento jev „kolaps vlnové funkce, nebo „efekt pozorovatele“.
Z toho vyplývá jedna zásadní věc:
To, na co upíráme svou pozornost, se materializuje.
Znamená to, že již nyní existuje ve vašem životě potenciál všech možných událostí. Existuje potenciál, že budete bohatí i chudí; potenciál, že se vdáte/oženíte i že zůstanete svobodní; potenciál, že budete mít práci, která vás baví i práci, která vás nenaplňuje; potenciál, že budete zdraví i nemocní.
Ze všech těchto potenciálů se pak zrealizuje ten, na který budete upírat svou pozornost.
Pozornost je zaměření myšlenek na určitý objekt nebo situaci, čili v podstatě proud energie daným směrem. Taktéž emoce jsou energie. Proto, pokud budete vysílat rozmrzelost, vrátí se k vám rozmrzelost. Když se budete soustředit na lásku, bude se k vám vracet láska. A pokud se zaměříte na nepřejícnost, vrátí se k vám nepřejícnost.
Lidé už dávno ví, že to takhle funguje. Proto máme přísloví: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ 🙂
Obvykle se emoce v našem životě střídají nahoru a dolů. A vždy se s určitou časovou prodlevou vrací to, co jsme dříve vyslali.
Čím více se budete soustředit na svoje strachy či myšlenky, které ve vás vyvolávají negativní emoce, tím více se budou do vašeho života negativní emoce vracet – lidi, kteří vás štvou, neúspěch v práci či v podnikání, nemoc, neštěstí, utrpení.
Naopak, pokud budete svou mysl soustředit na to, co chcete, na myšlenky, které ve vás vyvolávají příjemné pocity, tím více příjemných věcí bude do vašeho života přicházet.
Vaše aktuální situace je obrazem toho, jaké myšlenky a emoce jste prožívali v minulosti. Pokud se máte v životě převážně dobře, pak byly vaše myšlenky a emoce v minulosti převážně dobré. Pokud máte v životě spoustu trápení a problémů, pak vaše nepříjemné myšlenky a pocity v minulosti převažovaly nad těmi příjemnými.
Tajemství úspěchu tedy spočívá v tom, změnit své myšlení a pocity DŘÍVE, než se změní váš život.
Nejprve se musíte zabývat myšlenkami, které vás dělají šťastnými, a pak do vašeho života začnou přicházet lidé, věci a události, které vás budou dělat šťastným.
Bohužel, většina lidí to dělá přesně naopak. Nechápou, jak mysl funguje, nechávají se značně ovlivnit impulzivními myšlenkami i svým okolím a čekají, až se situace konečně zlepší a začnou být šťastní. A ono to štěstí kupodivu pořád nepřichází. 🙂
Konkrétní kroky k tomu, abyste se vymanili z této smyčky a pochopili, co to štěstí je a jak funguje, najdete v několika příštích článcích. Jste připravení zapracovat na změně?
DISPENZA, Joe. Breaking the habit of being yourself. Hay House, Inc, 2012.