Mnoho lidí dnes nežije skutečně šťastně. A je to z mnoha důvodů.

Děláme věci z povinnosti, které nás ve skutečnosti nebaví a nenaplňují. Snažíme se vyhovět společnosti, partnerovi, očekáváním rodičů nebo vnitřnímu „měla bych“. Až nakonec už ani nevíme, co vlastně my sami chceme.

Naše dny jsou plné přemýšlení – co se má, co se nesmí, co se musí stihnout… a zapomínáme přitom žít. Zapomínáme cítit, tvořit, tančit, radovat se.

Žijeme ve stavu neustálého nedostatku – času, energie, peněz. Tím se dostáváme do stresu a módu přežití, který nám neumožňuje přemýšlet kreativně - a tvořit to, po čem skutečně toužíme.

Věříme, že musíme něčeho dosáhnout nebo někomu něco dokázat. Bereme život vážně a soustředíme se na výkon. Dostáváme sami sebe do tlaku a svou radost odkládáme "na jindy".

Nevíme, jak si svůj život tvořit podle sebe, a tak hledáme někoho, kdo nám dá instrukce. Posloucháme vnější autority, a tím ztrácíme spojení se svou duší. Nežijeme svůj vlastní život, ale šablonu, kterou nám někdo navrhl. A náš běží život – bez chuti, bez radosti, bez smyslu.

Možná se v některých těch pocitech poznáváš. A pokud ano - nic si nevyčítej, je to lidské. Je ale důležité si uvědomit, že můžeš žít jinak. Že blaženost může být tvůj přirozený stav. Abys cítil/a blaženost, tvůj život nemusí být "dokonalý". Blaženost je o hlubokém spojení se sebou, radosti z každého dne a pocitu, že jsi tu správně.

Vzniká, když:

• důvěřuješ svému vnitřnímu vedení,
• děláš věci, které tě naplňují,
• dovolíš si tvořit život podle sebe,
• uzdravíš v sobě nedostatek a žiješ v důvěře a vnitřní hojnosti.

Nemusíš žít tak, jak tě to společnost naučila. Můžeš se namísto ven, začít dívat dovnitř. Začít vnímat, co je to, co TY chceš. Dovolit si tvořit svůj život v souladu s tebou a - dovolit si zářit.

Tvoje světlo už je v tobě je. Začneš ho objevovat?

Většina z nás si myslí, že musíme nejprve znát všechny odpovědi. Co je naše poslání, vášeň nebo dokonalý smysl života. Přitom je to mýtus. Všechny ty odpovědi přijdou až časem, když si dovolíme objevovat:

Začni vnímat, co ti přináší radost.
Ptej se: Kdy se cítím živá? Co mě těší? Co mi dává smysl?
Nečekej na dokonalý plán. Dovol si zkoušet, chybovat, měnit.

Abys začala zářit, musíš se dovolit být plně sama sebou – a prožívat život srdcem, tělem i duší.

Je to návrat ke tvému přirozenému světlu. Ke tvé radosti. Ke tvé vnitřní pravdě.

Je to cesta z přežívání do naplněného, živého bytí. Z únavy do lehkosti. Ze strachu do důvěry, a do zářivého ANO svému životu.

Co je na tom to úžasné je, že tvá blaženost přitahuje příležitosti, hojnost i podporu. Když jsi v souladu se sebou, svět na to reaguje. Čím více si dovolíš zářit, tím více k sobě přitahuješ to, co je s tebou absolutně v souladu a dokonale naplňující.

Na nic nečekej, je škoda každého promarněného dne. Udělej první krok zpátky k sobě ještě dnes...